Nová dohoda

Firmy mají trvalou motivaci snižovat náklady a jedním z největších je lidská práce. Už dnešní špičkové AI modely zvládají významnou část kancelářských úloh. Agentická AI přebírá plánování, tvorbu i rozhodování a robotika tento proces přenáší do fyzického světa. Rozhodující je chvíle, kdy je stroj levnější, rychlejší a spolehlivější než člověk.

Pokrok pohání exponenciální růst výpočetních kapacit, lepší tréninkové techniky a zapojení AI do vlastního vývoje.

Náš odhad k roku 2026: během 1–5 let bude AI ekonomicky výhodnější ve většině duševní práce; během 5–10 let očekáváme rozsáhlé nahrazování i v manuální práci. Úplná automatizace celé ekonomiky bude záviset také na výrobě, energii a nasazení v jednotlivých oborech.

Každá firma chce bohaté zákazníky a nízké náklady. Zaměstnanci jedněch firem jsou ale zákazníky druhých. Roboti neberou mzdu a neutrácejí ji. Práce dnes zároveň vytváří produkci a rozděluje příjem. Automatizace může převzít první funkci, aniž by nahradila druhou.

Jak o zbývající místa bude soutěžit více lidí, mzdy, jistota zaměstnání i vyjednávací síla pracovníků budou pod tlakem. Vyšší vzdělání přestává být zárukou bezpečné kariéry. Školství ani rekvalifikace samy nevyřeší úbytek poptávky po lidské práci, pokud se nové dovednosti naučí i stroje. To vede ke zmenšení střední třídy.

Méně příjmů z práce znamená méně daní a odvodů, současně více výdajů na sociální podporu. Bez nové daňové a distribuční základny poroste tlak na škrty, deficit a státní dluh. Měnové financování dluhu může přidat i inflaci. Podpora v nezaměstnanosti se může postupně měnit v základní příjem, aniž bychom pro něj připravili udržitelné financování.

AI zlevní práci, ne nutně život. Bydlení, energie a další nezbytnosti nemusí zlevňovat stejně rychle jako lidská práce. Vyšší produktivita proto sama nezajistí dostupný život, pokud domácnostem současně klesnou příjmy.

Kapitál má výhodu, kterou práce nemá: může vydělávat na svých vlastních výnosech. Kdo vlastní produktivní infrastrukturu, může za její zisky kupovat další čipy, roboty, firmy i data. Čím větší majetek, tím snazší rozložení rizika a další akumulace. Bez rozšíření vlastnictví očekáváme růst majetkové nerovnosti, tedy zvýšení Giniho koeficientu.

Ani levná a široce dostupná AI neodstraní úzká hrdla ekonomiky: pozemky, energii, výpočetní infrastrukturu, provozní data, distribuční sítě a přístup k zákazníkům. Jejich vlastníci mohou úspory z automatizace zachytit jako rentu. Konkurence mezi modely sama nezajistí konkurenci v celé ekonomice.

Pro Česko a Evropu je zásadní, kolik výnosů odteče k zahraničním technologickým firmám. Máme průmysl, vědu i cenná provozní data. Pokud ale budeme automatizaci pouze nakupovat jako službu, velká část nové hodnoty připadne vlastníkům modelů a infrastruktury.

Masový trh se může rozdělit na dva světy: luxusní ekonomiku vlastníků a omezenou či dotovanou ekonomiku ostatních. S tím souvisí kletba inteligence: pokud produktivita a státní příjmy přestanou záviset na lidské práci, mocní ztratí část ekonomické motivace investovat do vzdělané, zdravé a prosperující populace.

Formálně máme každý jeden hlas, schopnost ovlivnit politiku ale rovná není. Velké bohatství kupuje média, kampaně, lobbisty, právníky i think-tanky. Vznikl celý průmysl ochrany majetku před zdaněním a regulací. Libertariánský důraz na nedotknutelnost vlastnictví může tuto obranu vydávat za svobodu všech, i když upevňuje moc několika jedinců.

AI přidává další páky: personalizovanou propagandu, koordinované roje falešných účtů, které předstírají veřejný souhlas, a levný plošný dohled. Peníze tak mohou ovlivňovat nejen to, kdo vyhraje volby, ale i to, o čem se vůbec mluví a čemu lidé uvěří.

Ekonomická moc kupuje politický vliv, politický vliv chrání ekonomickou moc. Automatizace tuto smyčku posílí, pokud lidé ztratí význam jako pracovníci, zákazníci i daňoví poplatníci. Jak popisuje Gradual Disempowerment, lidský vliv může slábnout postupně, i bez náhlého převzetí kontroly AI.

Krajním rizikem je uzamčení moci: diktatura opřená o automatizovanou výrobu, manipulaci a policejní dohled, kterou už nebude snadné demokraticky změnit.