Nová dohoda

Bohatství je sebeposilující smyčka. Kapitál má výhodu, kterou práce nemá: může vydělávat na svých vlastních výnosech. Čím je větší, tím snáz rozkládá riziko, optimalizuje daně, kupuje další aktiva, média i politický vliv. Byty se mění z bydlení na investici, lidská práce v náklad k automatizaci, krizové intervence zvedají ceny aktiv a buybacky odměňují jejich vlastníky. Nechali jsme tuto smyčku běžet volně po desetiletí neoliberálního obratu: deregulace, privatizace a oslabování protivah.

Výsledek? Globálně dnes nejbohatší desetina vlastní zhruba tři čtvrtiny veškerého majetku. Ekonomická nerovnost se mění v nerovnost politickou. Jak daleko to necháme zajít? Je ještě cesta zpět k silné střední třídě a férové demokracii?

Návrhy

Demokratické kredity

Formálně máme každý jeden hlas, schopnost ovlivnit politiku ale rovná není. Peníze z ní zcela odstranit nedokážeme, ale můžeme jejich moc vyvážit zdola. Vytvořit digitální veřejné fórum, kde mají všichni kandidáti rovný prostor představit své návrhy a každý občan stejný veřejný kredit na financování jejich kampaně, který rozdělí těm, jimž věří. Politická síla se tak nebude odvíjet jen od schopnosti získat několik bohatých sponzorů, ale od schopnosti přesvědčit mnoho občanů.

Inspirace: Seattle Democracy Voucher Program open_in_new

Otevřená digitální demokracie

Na to může navázat otevřená digitální demokracie fungující jako moderní aplikace: s průběžnou zpětnou vazbou, měřením skutečných výsledků života lidí a veřejnou kontrolou toho, zda politika své cíle skutečně plní.

Pokrok je také sebeposilující smyčka a dál posiluje soustředění kapitálu. Technologie hledá levnější způsob výroby; jedním z největších nákladů je lidská práce. Automatizace nejprve převzala mnoho fyzických činností a přesunula poptávku ke službám. Agentní AI poprvé míří i na rozhodování, plánování, tvorbu a inovaci; humanoidní robotika totéž přenáší zpět do fyzického světa.

Ani nové profese nejsou bezpečnou únikovou cestou. Pokud bude jejich práce ekonomicky hodnotná, AI agenti a roboti se ji budou učit také. Jak budou levnější, rychlejší a spolehlivější, lidská práce bude v rostoucí části ekonomiky ztrácet svou tržní hodnotu.

Roboti ale nejsou zákazníci. Neberou mzdu a neutrácejí ji. Pokud mzdy přestanou plnit svou dnešní distribuční funkci, bude stále větší část příjmů proudit vlastníkům kapitálu právě ve chvíli, kdy ekonomika dokáže vyrábět nejvíc. Široká spotřební základna se může zúžit a jeden masový trh rozdělit na dva světy: luxusní ekonomiku vlastníků a nuznou ekonomiku ostatních.

Návrhy

Občanská dividenda a daňová reforma

Řešením není automatizaci brzdit, ale změnit vlastnictví a tok jejích výnosů. Pokud mzdy přestanou rozdělovat kupní sílu, musí tuto funkci převzít nový mechanismus: široká občanská dividenda na jedné straně a přesun zdanění od práce ke kapitálu a ekonomickým rentám na straně druhé.

Společné investice do produktivní infrastruktury

Z pohledu Evropy, která dnes nevlastní hlavní automatizační giganty, to znamená také masivně investovat do nové produktivní infrastruktury, získávat v ní společný vlastnický podíl a její výnosy vracet celé populaci. Právě to požadujeme: ekonomiku poskytující důstojný základ nezávislý na zaměstnání a umožňující ocenit i práci, kterou trh tradičně podhodnocuje — zejména mezilidskou péči.